II. Jaká to noc a sen! Mně v prsou bouře hučí.

František Táborský

II.
Jaká to noc a sen! Mně v prsou bouře hučí.
1-1Jaká to noc a sen! Mně v prsou bouře hučí.
1-2Mé hrdlo je tak těsné, jak by bylo spjato, 1-3rty mluví cos, že líbať chtějí žhavé zlato, 1-4mé rámě chvěje se, chtíc k Tobě do náručí.
2-1Notím si píseň, jež Ti nejliběji zvučí, 2-2sny křísím, jimiž srdce bývalo vždy vzňato, 2-3mysle, že zlehka mě a sladko udřímá to, 2-4než marno vše, mě i ta hebká postel mučí. 3-1Což nemohla jsi zkázať, žes ji sama stlala? 3-2Ó perel déšť, snů zlatých do ní rozsypala 3-3by mysl má a vdechla poupat jaro celé! 4-1Až k ránu usnul jsem, zář červánků již plála, 4-2a ve spánku jsem slyšel, v jitro zrůžovělé 4-3jak rajská hudba k uvítání Tvému hrála. 126

Kniha Básně (1884)
Autor František Táborský