I. My v hospodě sedíme při víně žhavém,

František Táborský

My v hospodě sedíme při víně žhavém, pravém to tokajském, ohnivém, zdravém. „Hej, spusťte už, cigáni, divokou notu, ať můžem k děvčatům pro onu, pro tu!“ Toť dupotu, šumotu, poskoku, tlesku, okna až třesou se v zářivém lesku, a cymbál jak zvukotá, housle a basa, jizbu div nestrhne bujará chasa. Toť dupotu, šumotu, každý v to výská, z rudých líc děvčatům černý zrak blýská, ej, ohnivá očka a živůtek smavý – divoko stiskají hoši své hlavy. A v kolo se vrhají, výskot se zvýší, uhřáté živůtky sotva už dýší, toť dupotu, šumotu – venku noc tichá, potají srdce mé pláče a vzdychá.

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

9. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VALAŠKÁ MUZIKA (Petr Křička)
  2. Ples čarodějnic. (František Ladislav Čelakovský)
  3. Čardaš. (Jaroslav Vrchlický)
  4. U ŠUTERY. (Josef Lukavský)
  5. PROCESSÍ. (František Táborský)
  6. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  7. V drsném rachotu hromu (Josef Holý)
  8. None (Ladislav Quis)
  9. Z dílny. (Matěj Anastazia Šimáček)
  10. PRAVDY (František Gellner)