NECHTE MLUVIT VĚDCE!

František Táborský

Co to bojů bylo o Rukopisy! Míti tehdy bomby v komisi, jistě by je s pokřiky vrhli na ty skeptiky. Zatím našich dějin práh skvěl se v ranní záři, čistý nach. Neviděl však rozvášněný lid na něm jasné postavy se skvít; nezaslechl zvučně hlaholit vroucné legendy a kroniky, poklad drahocenný, veliký. A teď radostí se samou chvějem před vznešeným Cyrilem a Metodějem, Václavem a Prokopem. Jak skví se práh slavně, svatě v našich dějinách! Jako ranní červánkové na horách. A my hádali se na ulici, špinili se jako uličníci, div že do vlasů jsme nevjeli si pro ty pia fraude Rukopisy, co práh našich dějin zkrášlit chtěly kdysi. Pro ulici lekce: Nechte mluvit vědce!

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

660. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet v den mých narozenin. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Sonet o moderní poesii. (Josef Svatopluk Machar)
  3. None (Bohdan Kaminský)
  4. None (Otakar Červinka)
  5. Jednomu z nových. (Ladislav Quis)
  6. TUZE ČASOVÉ (Josef Svatopluk Machar)
  7. ZTRACENÉ ILLUSE. (Viktor Dyk)
  8. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  9. UMĚNÍ. (Antonín Klášterský)
  10. I. (Viktor Dyk)