VELKÝ PŮST.

František Táborský

Žár nebes lal Ve stínu jsme dleli(J5f) a holi si božích da syti(J5f) na dvoře čistém při okrouhlém stole(J5f) Před mi pažit vonho byl kví(J5f) Po chutnal doutník Kouřili jsme(J5f) a poslouchali hostitel jak mi(J5f) stařič pastor Sládkoviče četl(J5f) a sta ce jak se rozohnily(J5f) A pa pastoro k muži sedla(J5f) a mlčky pletouc tichoun tak čis(J5f) květ v album uschlý jenž nepozbyl barvy(J5f) plést přestá slov hlubší slyšíc místa(J5f) Dvě krás dcery tiše uklízely(J5f) a uklidivše za stůl s námi sedly(J5f) pozor slouchace věšt slova(J5f) a chvílemi zrak vel třpyt zvedly(J5f) O starší zvěděl jsem že zasnoubena(J5f) Stál za on k ní oči ural(J5m) on básník ze své jež porobena(J5f) a lidu v poro jenž ural(J5m) A u pastora kmeta syn též seděl(J5f) mladist theolog tak přís váž(J5f) a sta matka občas se libou(J5f) svůj pohled k němu vznesla dob stráž(J5f) Dech vál jak se slunce by va tekla(J5f) Od svi slunečních byl blankyt (J5f) stál nepohnu přece však se zdálo(J5f) že s rozechvěním nad náš stůl se chý(J5f) A pastor četl Hlas se pruž vl(J5f) tu chví se žalobou tu bouří hněvem(J5f) a dum zrak mu zacením plane(J5f) Vše mlčí jako v chrá jato zpěvem(J5f) On Vel půst čte ce jemu zbledly(J5f) hlas moc div že neselže mu časem(J5f) On vráskovitou ruku zve k nebi(J5f) a věštbu hlá projiskřeným hlasem(J5f) Hotovi buďte připraveni stále(J5f) Muk velkých přijde ješ Vel tek(J5f) zběsile vzkřiknou volnosti všech vrazi(J5f) a potom Velkonoč slavte svátek(J5f) A hlas mu v hrdle vázne muži mlčí(J5f) stařič pa sl mne krev (J5f) a krás pastorovy dcery velkým zrakem(J6f) se zahlely do šedi li(J5f) Sní o budoucnu o tom velkém svátku(J5f) starší snoubenec též v dálku zří(J5m) Sní o tom Velikém muk velkých pátku(J5f) zda po něm rody se pobratří(J5m) A oba mys na svůj von svátek(J5f) kdy šťastni z chrámu překročí svůj práh(J5m) přes bouřli muk velkých Vel tek(J5f) jim duše po jasných jdou šinách(J5m)