Vy tiché hvězdy!

Hanuš Věnceslav Tůma

Vy tiché světy tam na hlavě noci tmavé, jak touhy koruny, jak světla naděje, vy matky noci slzy bolu žhavé, v nichž světa tichý pláč a bída okřeje, vy věčné touhy družky věčně milé, v jichž tichý soucit bol si skládá tíž a duch si osiřelý hledá cíle: proč světy svaté, proč mi nejste blíž? Jen z dáli vidím vás; a ač že nikdy vím, ach nikdy nedostihne touha rozletlá tam lesku vašeho, svůj zrak přec obracím od země mrtvé k vám jen, do světla! Neptej se nikdo proč? vždyť já to nevím sám, a tolik jen se duši v tajném skrytu zdá, že buď ty všecky světy v prsou živé mám, neb duše má je po nich světem rozletlá. –

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1100. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 34. Ober sobě druhdy závěť tichou (František Sušil)
  2. Loučení. (František Chládek)
  3. Padej s nebe, padej mrazný sněhu, (František Sušil)
  4. SVÉ MILOVANÉ DAŘÍ SPÁNKEM. (Josef Václav Sládek)
  5. Osiřelá dcera. (Beneš Metod Kulda)
  6. DOMOV. (Karel Sabina)
  7. 199. Hojně blaha, skrovně utrpení – (Eduard Just)
  8. SLOKY DO ALBUM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Buď mi blíž. (Adolf Heyduk)
  10. PASTEL (Vladimír Frída)