Marné.

Hanuš Věnceslav Tůma

Já jsem chtěl hubičku, ona ji nedala, já jsem jí odešel, celou noc nespala. Nespala, plakala, co to udělala, nechtěla jednu dát, teď by jich sto dala. Nešel jsem jeden den, nešel jsem druhý den, ona mi vzkázala, nejsem-li nemocen. „Zle je mi, zle je mi, srdce se upláče, že ta tvá upřímnost v kamení doskáče. Prosil jsem o jednu, ty jsi se zdráhala, teď bolesť nespravíš, kdybys jich sto dala!“

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

331. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 72. Příčiny. (František Jaroslav Kamenický)
  2. Odbytá. (Bohuslav Čermák)
  3. XXVII. Hubičky. (František Serafínský Procházka)
  4. 81. Pláč lásky. (František Jaroslav Kamenický)
  5. 11. Z rána na usvítě (Karel Hynek Mácha)
  6. HNĚV. (Václav Hanka)
  7. O SKLEPNÍKU A JEHO MILÉ (Antonín Sova)
  8. MILÝ KONÍČEK. (Adolf Heyduk)
  9. Potrestaný krádce. (Josef Uhlíř)
  10. NE, TY TO NEPOVÍŠ... (Bohdan Kaminský)