V park jakýs’ pohléd’ jsem – hned blíže vchodu

H. Uden

V park jakýs pohléd jsem hned blíže vchodu(J5f) kus bílé trosky ležel povalený(J5f) byl Pan to obličej měl rozražený(J5f) jen tak že výzdob rozeznal jsem shodu(J5f) Dál na podstavci na nejvyšším schodu(J5f) a v stínu palem stála socha feny(J5f) jež dobyla kdes nevím jaké ceny(J5f) a byla matkou četných peských rodů(J5f) Eheu kde Pane býti máš než v trávě(J5f) by kopřiva se pjala po tvé hlavě(J5f) a každá noha kopnouti tě směla(J5f) když na vrchu jsou psi kteří se sběhli(J5f) by slechy ostře vztaženými střehli(J5f) čím píšťala tvá volající zněla(J5f)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

179. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  2. PARNASISTNÍ ROMANCE. (Viktor Dyk)
  3. REKONVALESCENCE. (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. ZKOUŠKA BÁSNÍKOVY DUŠE. (Antonín Sova)
  5. NA STARÝ KLEN (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Studny Nadějí. (Antonín Sova)
  7. SLUNEČNÍK. (Jan Červenka)
  8. MODERNÍMU PARIOVI. (Antonín Macek)
  9. Červnový večer. (Irma Geisslová)
  10. VEČER K ÚCTĚ JULIA ZEYERA. (Jan Opolský)