Biskupskou konzistoří schválená pobožnost Bolestné vánoce se dobou vzniku i obsahem vztahuje k období, kdy J. Š. Baar působil jako farář v Ořechu u Prahy. Vydána byla u E. Šprongla v Pelhřimově jako čtvrtý svazek edice Duchovní osvěta, jež přinášela církevní texty – pobožnosti, modlitby nebo papežské provolání (podrobněji viz obrazová podoba knihy, čtvrtá strana obálky).
Text pobožnosti se skládá z autorských Baarových modliteb a z převážně známých vánočních písní, uváděných pouze pod názvem či incipitem. V elektronicky vytvářeném rejstříku zachycujeme všechny (římsky číslované) položky pobožnosti; pro textovou statistiku jsou však zpracovávány pouze vlastní Baarovy skladby. Označení mluvčích v modlitbě na stranách 5–6 uvádíme oproti předloze vždy na samostatném řádku. Zápis na straně 7, ř. 1 zdola upravujeme analogicky k dalším obdobným poznámkám – vkládáme jej do závorky a po dvojtečce píšeme velké písmeno.
Dobový pravopis básní a modliteb neupravujeme: ponecháváme s- v předponě (shas), variantnost v zápisu hláskové kvantity ve slově v Betlemě – u Betléma, velké začáteční písmeno vyjadřující náboženskou úctu (k Sobě) i v adjektivu utvořeném od vlastního jména (České vlasti, osada Ořešská). V interpunkci vkládáme čárku ve vokativu na s. 6, ř. 14 a na s. 13, ř. 1 zdola; naopak rušíme znaménko na s. 5, ř. 1 zdola, jež je otištěno vzhledem k významu věty nadbytečně. Na s. 7, ř. 2 zdola doplňujeme znak uvozovek uzavírající promluvu. Upravujeme pořadí tečky a závorky (např. s. 5, ř. 7); sjednocujeme rovněž sled tečky a uvozovek, do nichž jsou vkládány názvy vánočních písní (např. s. 6, ř. 1 zdola).