Titul představuje osm nepaginovaných stran všitých do nepůvodních desek. Tvoří je přeložený karton, na hřbetu přelepený pruhem šedého papíru s mramorovým vzorem. V levém horním rohu předních desek je vlepen papírový štítek s ručně psanou signaturou, tentýž se opakuje také na jejich vnitřní straně; ta je navíc popsána tužkou (zdola nahoru velký nápis Samostatn[?]). Do kartonových desek je vložena obálka žlutozelené barvy s drobným zeleným vzorem. Na jejím předním dílu je ručně černou tuší nápis Spěv Kverku Kutnohorských (zachoval se i díl zadní). Knižní blok obsahuje ruční papír s viditelným znakem dílny. Titulní list, v našem vydání značený číslicí [1], má bohaté grafické provedení. Celou stránku lemuje rám zdobený vlnovkou, malými ornamenty v rozích a vyobrazením růže uprostřed horní i dolní části. Text umístěný do tohoto rámu je zarovnán na střed strany (je vytištěný černě, minuskami různých velikostí). Nejvýrazněji je vysazen název díla, dále slova Hornímu Ouřadu a jména obou jeho zástupců; jméno Vavákovo a Pařízkovo je již menším typem písma, zbývající text pak drobnými minuskami. Delší rovná zarážka se objevuje pod názvem díla, po celé šířce textu je pak protažena další nad rokem vydání. Krátká dekorativní zarážka následuje za slovy Vlastence Kuttnohorského. Vedle ní je rukou dopsána zkratka jména Joh. Jettel. Strana [2] je vakát popsaný údaji knihovny; u spodního okraje nese modré kulaté razítko Národní a universitní knihovna v Praze. V hlavě strany [3], na níž začíná text písně, jsou vyobrazeny dvě postavy s kladívky v rukou. Mezi sebou mají věnec tvořený dvěma větévkami svázanými k sobě, nad ním je znázorněna panovnická koruna; ve středu věnce se nachází nápis F II. Text otevírá okrasná iniciála, sloky jsou od sebe oddělovány zarážkou v podobě jednoduché linky, pouze zarážka závěrečná je uprostřed zesílená. Poslední, osmá strana je vakát, na němž je otištěno stejné razítko jako na straně [2].

Formát: 168x98 mm

Zdroj. signatura: Národní knihovna ČR, Praha; 54 J 18258

Zpěv kverků kutnohorských vzbuzujicí k pavování, podepsaný František Vavák, je švabachovým tiskem, v němž zachováváme verzály na začátcích veršů stejně jako ypsilon po c-, s-, z- a ve spojce i; stránkové kustody rušíme. Ojedinělý výskyt latinky zaznamenáváme v komentáři. Přestože jde o kratší text, objevuje se v něm v souvislosti s jeho značným stářím mnoho sporných míst. Přední postavení mezi nimi zaujímá hlásková kvantita, kterou ve všech případech respektujeme, ačkoli tiskový omyl můžeme jednoznačně vyloučit jen v některých z nich; je to možné například u slov, jež se vícekrát opakují v téže podobě (musy, pílnost), nebo v místech, kde je vodítkem rým (s. [6], ř. 2 a 4: Hned zas teplo býti: /.../ Také slunce svíti.). Hlásková kvalita ani další hláskové alternace se až na nečetné výjimky (skrovnosti; květe), které ponecháváme, výrazněji neliší od současného jazyka. Stejně tak šetříme zdvojenou souhlásku -tt- (ve slově Kuttnohorského) a pravopis i - y (mysly, vynšujeme), včetně míst, kde není dodržena mluvnická shoda podmětu s přísudkem. Vzhledem ke krátkosti textu se v malé míře projevuje rovněž odlišné užívání předpon s- a z- (prospěvujem, zbírky), zachované v našem vydání bez oprav. Nezasahujeme ani do psaní velkých počátečních písmen, kde je situace složitější. Nacházejí se jednak v adjektivech utvořených od jmen vlastních (Kuttnohorského), jednak ve slovech, v nichž vyjadřují úctu či postavení (Vlast, Otcove, Předkove, Stavove, Kralove), ale i ve výrazech, u kterých nemůžeme jednoznačně určit důvod pro jejich užití (Vortů). Na další pravopisné jevy upozorňujeme přímo v komentářích. Malý rozsah textu se promítl také do interpunkce, do níž vstupujeme jen v jednotlivostech; mezi ně počítáme například doplnění čárky za větou vedlejší (s. [3], ř. 3 a 4: Musy všeho, co má svého, / Na to nelítovat;). Dobově příznačné opomíjení čárky u přístavku nebo čárku před spojkou a v poměru slučovacím neopravujeme. Originál následujeme též v psaní malého písmena ve slově následujícím po vykřičníku, který neukončuje větný celek (s. [5], ř. 4 zdola: Doufej ještě, Horo! doufej;).