I.
Dřímal plamen v nitru duše,
Dřímal plamen v nitru duše,
jiskru daly očka tvá,
a hned srdce zahořelo
tobě, děvo milená.
O jak blaží mne ten plamen!
O jak jsem na světě rád!
Anjelem bych nechtěl býti,
nesmě takto milovat.
A proto, že plamen onen
tvou se časnou mocí zňal,
z vděčnosti bych políbením
rád ti také z něho dal.
57