X.
Nemohu to vypovědět,
Nemohu to vypovědět,
jak to na mne pohlédnula,
hlava mi jde z toho kolem,
jistě že mne uhranula.
Točí se mi hlava, točí,
po ní pořád oči hledí,
srdce za očima spěje,
v srdci mi to také sedí.
Pro tebe se, děvo, loučím
s veselými svými druhy,
pro tebe jižuž opouštím
života pestrého luhy.
Po pobožném knězi sobě
vroucně volá srdce přání,
aby na pouť v cizí kraje
svaté dal mi požehnání.
A až svaté požehnání
kněz mi bude dávat svoje,
dej mi ruku, uzdraví mne
svatý kříž a ruka tvoje.
68