KDYŽ KVETE BEZ

Xaver Dvořák

V šeříku květech Praha zaplanula, proud vůně jak by ulicemi tek; jak loď je v jeho moři utonulá, zřít hrot jen štítů, věží, věžiček. Milostný obraz ztraceného ráje, jenž z hlubin zapomenutí se zved’; duch zatrne, se teskně obávaje, by nezmizel jak luzný přelud hned. Tak zlíbezněla, zas je ti víc dražší a srdce tvoje k sobě přiková; milenky obraz, před tebou se vznáší, jíž nelze nikdy zradit, taková! A z kaplí utajených slyšíš zpěvy, jež Nepomuka slaví, symbol náš; neb nesmrtelnost řeči tvé ti jeví, jíž, dojat, provždy věrnost přisaháš!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1240. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý (Jan Kollár)
  2. VEČERNÍ SOULAD (Božena Benešová)
  3. Loučení. (František Chládek)
  4. MY NESMÍME BÝT DLOUHO ŠTASTNI! (Jaroslav Vrchlický)
  5. 138. Znáš-li drobounké to kvítko, (Eduard Just)
  6. 12. Co od kolébky do skonání (Josef Uhlíř)
  7. Tušení. (Eliška Krásnohorská)
  8. 7. Tmavá noc – ve chrámě u oltáře (František Jaroslav Vacek)
  9. RANNÍ POBOŽNOST. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Na srdce. (Josef Košín)