MODERNÍ
Co myslíte? Mám nápad divný.
Dám arkýř vymalovat znova,
mně pohled naň už přeprotivný.
Jest obnošen, jak všední slova,
jak všecky rýmovačky staré,
jak hudba melodických tónů.
Jen nové jesti silné, jaré,
nám třeba nových visiónů.
Ba, věřte mi, i celé nebe,
ten měsíc i ty hvězdy zlaté
jsou otřepány, z módy vzaté.
A mne ta fádnost přímo zebe.
Dám vymalovat nebes báni,
jak viděti ji se Saturna,
už malíř skizzy k tomu shání.
Tu za večera, za pochmurna
90
v arkýři sednu potom sobě
a patřit budu v nebe jiné.
Tam oblouk duhy ve podobě
se nad obzorem stále vine
a nad ním druhý, nad tím třetí
v ohromném širém rozepjetí.
Oblouk se každý jasní, třpytí
z tisíců sestávaje srpů.
Nám jeden půlměsíček svítí,
chtě kosit modrou nebes chrpu.
Tam měsíčků je na tisíce,
své mají ouplňky a čtvrti,
a měsíce ty, blýskajíce
jak drahokamy v zlata drti,
jak barevný prach na vějíři,
jak barevný pel na motýlích,
v soustavě oblouků tří víří.
Ach, jaký pohled v dlouhých chvílích!
A nad oblouky v nebes moři
měsíců velkých osm plove,
jeden se v dálky nebes noří,
jeden se blíží, jakby nové
přinášel zvěsti; zatměn jeden
a druhý zlato kolem leje.
Tam do jiných snů duch je veden;
tam jiný horizont než zde je.
91
Váš nápad duchaplný jistě,
leč přidat něco dovolte mi.
Nech malíř dole, na tom místě,
přidá i Saturňanův zemi.
Já domnívám se, že tam tvorů
dost imposantních sbírka asi.
Nech vymaluje na obzoru
kouřících bařin širé massy,
v nichž potvor tisíce se válí,
však potvor, za barvu jež stojí;
co Breughel maloval, to z dáli
as podobá se tomu roji,
jejž v mysli mám. Co krokodily,
megalotheria a draci,
co dávní ještěrové byli,
to sloužiž jen imaginaci.
To všecko zvětšit, skombinovat
a namalovat lítých hovad,
jak jedno na druhé si číhá
a to onomu neubíhá –
To obraz bohat na motivy.
A, prosím, nijak nepravdivý.
Tak vypadá to tam a všude,
není-li, bylo nebo bude.
92