Jak s větví svadlé listí padá valem(J5f)
tak stíny hrnuly se v Jerusalem(J5f)
šer letní noci nad městem vlád všady(J5f)
nad věžmi hroby vinicemi sady(J5f)
nad cestami u starých cisteren(J5m)
Na hradbách mdlé jen kroky stráží zněly(J5f)
s hvězd očí padal tiše sen a sen(J5m)
Kidróna vlny jen ospale spěly(J5f)
řečištěm kamenitým V stromech tměly(J5f)
se pouze strážců vinic postavy(J5m)
Noc všady ticho a šer mlhavý(J5m)
Ve oliv stínu seděl mužů tlum(J5m)
skráň v spánku nachyluje ku kmenům(J5m)
Zlá ospalost již spjala jejich víčka(J5f)
Sen jistě sladký v loktech svých je hýčká(J5f)
Dost zkusili dnes pochodu a vedra(J5f)
dnes víc než jindy ruka Mistrova(J5m)
na zázraky a divy byla štědrá(J5f)
a sotva vplála zora nachová(J5m)
až v chvíli tuto kdy noc v svět se chýlí(J5f)
s ním kráčeli a po boku mu byli(J5f)
ať na hoře již mluvil k četným davům(J5f)
ať na jezeře proudu divým splavům(J5f)
rozkázal utichnouti mocným kynem(J5f)
by po nich mohl světlým kráčet stínem(J5f)
ať v posled ještě dětskou druži vítal(J5f)
a v úsměv vlídný sladkou moudrost vplítal(J5f)
Dál na kameni Šimon Petr seděl(J5f)
sám nespal hlídal Mistra svého klid(J5m)
Toť chvíle jediná on dobře věděl(J5f)
kdy člověka Syn jenž měl spasit lid(J5m)
můž se svým tajně hovořiti duchem(J5f)
Ruch každý lovil Petr lačným uchem(J5f)
Před krátkou chvílí zadumán a něm(J5m)
od Pána navracel se Nikodem(J5m)
tvář jeho byla jak otázka živá(J5f)
k níž všady darmo hledal odpověď(J5m)
Kde pravdy odvěké se pramen skrývá(J5f)
a čím je člověk v pochyb v bludů změť(J5m)
Šel zamyšlen zda tak jak přál si zvědět(J5f)
to zvěděl vše Jak v tvář mu mohl hledět(J5f)
byl klidný nu má Mistr pokoj teď(J5m)
Šum kroků Petr hlavu prudce zved(J5m)
Jak bílý zjev před sebou ženu zhled(J5m)
ta byla velká krásná zřel co slabý(J5f)
mu dovoloval odlesk tichých hvězd(J5m)
Chci k tvému Mistru Nelze ženo rabbi(J5f)
dlí na modlitbách jak jej vytrhovat(J5f)
Co na něm chceš co chceš mu vypravovat(J5f)
Já důležitou nesu jemu zvěst(J5m)
a musím k němu Nevěřím ti ženo(J5f)
tož aspoň rci mi stav svůj a své jméno(J5f)
To nemohu Pak nesmíš jíti dál(J5m)
Já trpím a to Mistru tvému stačí(J5f)
on nikdy ještě neodolal pláči(J5f)
Leč tvrdošíjně Petr odpíral(J5m)
Ne nesmím spát chce neb jest znaven příliš(J5f)
Ó pusť mne přece Zašuměl keř zkvětlý(J5f)
a v jeho haluzích stín stanul světlý(J5f)
a tichý hlas zněl Pojď sem ty jež kvílíš(J5f)
já z daleka již tichý pláč tvůj slyšel(J5f)
a zklamán nebude kdo ke mně přišel(J5f)
Dál na ústraní na úpatí hory(J5f)
pod střechou hustolisté sykomory(J5f)
Syn člověka sed s touto ženou cizí(J5f)
jež s bázní jen se dotkla jeho řízy(J5f)
k svým ústům nesouc její prašný lem(J5m)
On s vážnou tváří seděl tich a něm(J5m)
a ona mluvila Ó zpověď dlouhá(J5f)
to byla láska zhrzená a touha(J5f)
po dobru něze odpuštění smíru(J5f)
Ta žena hledala zde v sebe víru(J5f)
a povznesení Všecko jemu řekla(J5f)
a nevěděla ani že již klekla(J5f)
a líbala mu kolena i ruce(J5f)
Tak byla v svojí ponořena muce(J5f)
čtouc smutné kapitoly duše svojí(J5f)
v jichž stránky posud nikdo nenahled(J5m)
ty záchvěvy jichž nejdřív duch se bojí(J5f)
než klesá v tůň jich nekonečných běd(J5m)
to šílenství jež uhnízdí se v mozku(J5f)
když pozná duše že je konec všemu(J5f)
když hledí v život další jako v trosku(J5f)
a neví ulevit jak bolu svému(J5f)
On poslouchal a netázal se kdo jsi(J5f)
Jen slyšel její pláč v němž lkalo cosi(J5f)
tak dojemně tak silně naléhavě(J5f)
I naklonil se jemně k její hlavě(J5f)
na horké skráně ruku svou jí klad(J5m)
a stále mlčel cítila však ona(J5f)
jak z ruky jeho proudí mír a chlad(J5m)
jak zoufalství se trhá těžká clona(J5f)
v té utýrané bídné její lebce(J5f)
Pak slyšela jak tajemný hlas šepce(J5f)
a kol se zdálo rozjasňovat šero(J5f)
V svém utrpení neztrať víru dcero(J5f)
zlý osud ženy od věků byl taký(J5f)
Nás otec který vládne nad oblaky(J5f)
v své dlani drže světy jako ptáky(J5f)
chce učit sílu čerpat z utrpení(J5f)
Jen z klínu noci vstává zory jas(J5m)
Jen trpělivost Doufej v tento svit(J5m)
co dcero je to musí věř tak být(J5m)
A jí se zdálo do kola v svit denní(J5f)
že pološer se letní noci mění(J5f)
jak při hudbě to dozněl jeho hlas(J5m)
A dále noc ve stínu plášti spěla(J5f)
a Petrovi se zdálo jiná žena(J5f)
že k městu od Mistra se navracela(J5f)
tak vítězná tak silná povznešená(J5f)
Dni míjely a tiše Procula(J5m)
svůj další osud nesla s odříkáním(J5f)
na lání chotě brvou nehnula(J5m)
jej nenudila výtkami neb lkáním(J5f)
lhostejnost splácela vždy smilováním(J5f)
Klid velký z oné noci v Gethsemanu(J5f)
jí v duši pad a sladkou tam vlil manu(J5f)
Střed jiný našel si teď život její(J5f)
kol něhož dnové v lehkém tanci spějí(J5f)
v němž ona pevna s mučeníků klidem(J5f)
vždy tichá k choti byla vlídná k lidem(J5f)
Víc neptala se v jaké orgii(J5m)
své dlouhé noci vladař propíjí(J5m)
vděk jaké zas ho poutá krasavice(J5f)
Tak žila klidná neždála nic více(J5f)
vše měla ve vzpomínce noci oné(J5f)
tak sladké vlídné dobrotivé vonné(J5f)
Tu jednou ve snu divné věci zřela(J5f)
Jí zdálo se že v lidstva tísni hlasné(J5f)
k paláci chotě za jinými spěla(J5f)
i vešla dovnitř trne jen a žasne(J5f)
Neznámé tváře všady dokola(J5m)
zrak v kterém škleb a záští plápolá(J5m)
hluk jako povyk zbouřeného moře(J5f)
Šla chodbami a náhle stála v dvoře(J5f)
zde viděla dav státi žoldáků(J5m)
i prodrala se Hrůzo Polo svlečen(J5f)
muž s krví v tváři slzou ve zraku(J5m)
byl k sloupu na provazech divě vlečen(J5f)
teď přivázán a hned již bičován(J5m)
V tom zvedl hlavu v hustém dešti ran(J5m)
jej poznala toť On jenž tolik těchy(J5f)
jí v pustý život sladkým slovem vlil(J5m)
jenž jako kouzlem ztišil její vzdechy(J5f)
Teď drzý barbar v milou tvář mu plil(J5m)
teď důtek šleh mu zakrvavěl čelo(J5f)
I vzkřikla divě v srdci velkou tíž(J5m)
Zda ještě v snu či v skutečnosti již(J5m)
Ó ukřižuj ho chodbami k ní znělo(J5f)
to v bolesti své ani nevěděla(J5f)
jen zaštkala jak osyka se chvěla(J5f)
V tom z lajícího a řvoucího davu(J5f)
on pozvedl k ní mírnou svatou hlavu(J5f)
již ozařoval jakýs divný svit(J5m)
a zašept Dcero věř tak musí být(J5m)
v skutečnosti co zde dlela v snění(J5f)
Syn člověka skráň v dlaně složenou(J5m)
tam v Gethsemanu klečel na kamení(J5f)
noc jeho vzlyků byla ozvěnou(J5m)
Co teprv přijde v žalné předtuše(J5m)
jí zázrakem se sneslo do duše(J5m)
To viděla pak ano horší mnohem(J5f)
vše utrpení za ním prožila(J5m)
než k patě kříže hlavu složila(J5m)
kde skonal všemi opuštěn i Bohem(J5f)
Však jedno zřela co nezřeli jiní(J5f)
když slunce zhaslo a se třásla zem(J5m)
kdos v bolu tom přec skráň mu měkce stíní(J5f)
rty sprahlé vlaží sladkým úkojem(J5m)
těch soucit a těch svatá láska vřelá(J5f)
jimž jako jí on podal spásy štít(J5m)
ta síla která z měkkých slov těch zněla(J5f)
v sen její Dcero věř tak musí být(J5m)
I cítila že Kristus na svém kříži(J5f)
přec nebyl sám jak na pohled se zdálo(J5f)
snů přání tužeb kolem něho vlálo(J5f)
jak v měkký mrak on do nich hlavu hříží(J5f)
a jistě se mu spočívá v něm sladce(J5f)
jak druhdy v klín když skláněl hlavu matce(J5f)
Je chvíle velké čisté lásky věčná(J5f)
svým dobrodiním život i v smrt dýchá(J5f)
Tož oddaná a trpělivá tichá(J5f)
dál žila Procula až k smrti vděčná(J5f)
za chvíli štěstí jež tam v Gethsemanu(J5f)
jí v rány srdce sladkou lilo manu(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
21 |
| Celkem veršů: |
185 |
| Jamb: |
185
(100 %)
|