Deska votivní.

Jaroslav Vrchlický

Již rostou stíny, den se krátí valem a stavba má se v hrot svůj vrší málem. Chrám, vím to, trochu bizarního slohu. Však jednomu jsem obětoval bohu, ať v masku dobra se či pravdy halil, a jedné bohyni já žertvu pálil, tož kráse. Klidně knihu uzavírám a na své dílo v život zpátky zírám. co ještě říci chci, co v symbol skryto, čím ještě chví se srdce touhou zpito, co doufá duch, ač skoro je to málo, co oplakává, co mne život stálo, v co věřím ještě, ruka roztržitá zde v posled v řadu obrazů tká, chytá jak metóp rysy mezi hlavní sloupy. Jen jestli někdo v tento můj chrám vstoupí?

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

296. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. Lucifer. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Epilog. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Stanislav Mráz)
  6. OPICE. (Stanislav Mráz)
  7. III. Když ponejprv jsem políbil (Adolf Heyduk)
  8. None (Stanislav Mráz)
  9. Z popěvkův Omara Chijama. (Svatopluk Čech)
  10. Hold svatých tří Králů. (Jaroslav Vrchlický)