Útěcha.

Jaroslav Vrchlický

Útěcha.
Ó vím to, hrob jest bez soucitu; a vždycky s vetší bolestí vstříc tobě ve tvých slzí kmitu zas kyne staré neštěstí. To studna bez dna, taj bez klíčeklíče, jenž nepřiláká útěchu; a fialky a petrklíče tam zkvetou jarem k výsměchu. On ve všem mate jen a šálí. Však víc než těcha nebeská ta láska, již jsme mrtvým přáli, z tmy jeho děsné probleská. 106

Kniha Co život dal (1883)
Autor Jaroslav Vrchlický