Z jara.

Jaroslav Vrchlický

Z jara.
Co květnicí teď každá mez, co netřesk nosí skalný les, na ňadrech ženy modrý bez; Coco kaštan bílý, červený rozsvítil svoje plameny, včel bzučným rojem prochvěný; Vv zeleni jemné mladých bříz, kde prší diamanty hmyz, kout západu plá nad tyrkyz: Vychází básník v les i pláň a nechá padat na svou skráň květ hlohu, jímž se směje stráň. Rej dětí vidí v hlučných hrách, i milující, zlatý prach kde hoří, bloudit v lesních tmách. Co mladistvým jen chvěje snem, co bouří ňadry, cuká rtem, čist, procítí vše v srdci svém. 132

Kniha Co život dal (1883)
Autor Jaroslav Vrchlický