Máj a srdce.

Jaroslav Vrchlický

I máj má chvíle, v kterých jaksi váhá, zda jíti dále přes přírody prah, jest zrovna jak to srdce, jež se zdráhá, a má-li milovat, jest na vahách. Tu zasmuší svůj náhle úsměv slunný a chladnou prškou maskuje svůj žár, jest zrovna jak to srdce, v ztichlé struny jež bouř si láká, beznaděj a zmar! Však marné přeludy a konec půtek, zas azur vzplane, pažit zazáří, toť zrovna jako srdce, jehož smutek poslední slzou taje po tváři. A brzy země křídlem písně letí ve moři světla přímo do nebes, a srdce padne srdci do objetí pít rozkoš, jásot, nadšení a ples!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

296. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CHUDÁCKÁ (František Šimeček)
  2. Pousmání. (Adolf Brabec)
  3. ŠKÁDLENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ona. (Adolf Heyduk)
  5. XI. Když lásky moc se mého srdce měla (Gustav Pfleger Moravský)
  6. Anemone triloba. (Emanuel Miřiovský)
  7. Jdu lučinou. (Jaroslav Tichý)
  8. COŽ TA LÁSKA VĚC JE DIVNÁ! (Herma Pilbauerová)
  9. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  10. Květy na hrob. (Adolf Heyduk)