Ceres.

Jaroslav Vrchlický

Ceres.
Ó bohyně, jíž zlato s vlasů padá, kterým se vlní v šírých polích klasy, ty ráda máš ve brázdách skotu hlasy a v stínu olšin dřímající stáda. Zhas’ celý Olymp, tys jen stále mladá; co básníkům pro všecky příští časy dáš chrp, by žneček protkávaly vlasy přes opálená splývající záda! Tvůj pokojný dech vane všehomírem; jak pole, jím se dívčí ňádra vlní, když usne vášeň stišena snů vírem. A tentýž dech, tak sladký, žehnající, též písní hrdlo slavíkovo plní, když láskou omdlívá zem při měsíci. 28

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický