Letní noc.

Jaroslav Vrchlický

Letní noc.
Noc to byla červencová; olověná oblaka padla náhle k ňadrům země, která spala bez ptáka, bez vůně a bez měsíce v éther k trestu zakleta, jak vyhaslá před stalety skalná, pustá planeta. Ty jsi spala na mých ňadrech; první blesk tu v mraku vzplál, sup mé vášně rozpjal křídla, košilku ti s ňader rval, až tvé tělo v náručí mém začlo svíjet se a chvít a já trnul, jaký náhlý zářící blesk v klín mi slít’! 127