II. Anděl bouře bránu nebes

Jaroslav Vrchlický

II.
Anděl bouře bránu nebes Anděl bouře bránu nebes
 ranou hromu otevírá, a pak zhlíží v pěnách moře zářící svůj obličej. Tichá luna do jezera ztápí svoje smutné lesky, chvěje se a marnou touhou sama k sobě umírá. Slunce zhlíží v rosných kapkách zlato svého obličeje a mění je v drahokamy a luh v duhy planoucí. Ale v slzách první lásky nešťastné a umučené, v těchto perlách svatých bolů, pouze bůh se zhlíží sám. 139

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický