Antiky.

Jaroslav Vrchlický

Antiky.
Co prošlo let, vy zříte v svět vždy v svatém, velkém klidu, ať člověk růžemi se zakrýt snažil, ať na váhách své pochybnosti vážil svou velkou bídu. Syn zmaru, k vám to přání mám, má píseň osiřelá by s klidem, který na vaší plá skráni, ve úsměv přízně i v škleb pohrdání do věků zřela. [149]