Pod podobiznu Viktora Huga.

Jaroslav Vrchlický

Pod podobiznu Viktora Huga.
Vím, nebudeš číst řádky tyto, zní v netečný dav, prázdný vzduch; však zdali víme, čím dětský ret neb lebka holá, modlitbou jásá, úpí, volá, co tajně v srdcích dříme, že jistě uslyší to bůh? Tak cítím klidně tuto píseň, nechť pro tebe je ztracena! ji píšu sobě. Jak tys mne sílil v trudu, práci! Nechť moje loď se v bezdno kácí, již pro mou lásku k tobě jest lidstva jitrem zlacena. 156

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický