Mezi čtením Hugových „Contemplations“.

Jaroslav Vrchlický

Mezi čtením Hugových „Contemplations“.
Mdlý marným sněním, unavený žalem, a s vírou v sebe, s lidmi v sporu stálém, jsem našel knihu tvou a duch můj složil na ni, na skálu, jež ční v moře jeku, a na niž padá záře dávných věků, své perutě a k novým letům ožil; a myšlenek tvých svatým světlem sycen tam oltář krásy zbudoval a znícen tvým ohněm zaplál jako blankyt jitrem. Neb orel Jana z Pathmu slet’ ti k uchu, a propastí hlas mluvil k tvému duchu a srdce lidská se ti otevřela; tys jako bůh šel hlubin jejich nitrem, a vášeň, bol i muka, jež v nich vřela, jsi zamknul, posvětiv je písně vlnou, v svou věčnou knihu stínů boha plnou! 165

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický