Cestou lesem.

Jaroslav Vrchlický

Cestou lesem.
Noc pozdní byla, šel jsem lesem, list každý chvěl se tajným děsem; v tom nade mnou van perutí! pták jal se kroužit těžkým vzduchem tak příšerným a vážným ruchem... já cítil v duši pohnutí. To vanutí mi k srdci sáhlo, cos divného mi hrdlo stáhlo, blesk propast ve mně osvítil: já vzpomněl si – ó marná touho! – jak dávno juž a dlouho, dlouho jsem křídla v duši necítil! 166