Vere novo.

Jaroslav Vrchlický

Vere novo.
Se zlatých vlasů drahokamy hází do řeky slunce v pršce démantové; zdi staré kryjí květy broskví nové, vzduch jasný jest a blankyt beze hrází. Květ plané třešně padá na mech v mlází, jdou ptáci z jihu jako mládí snové, kol tajný ruch, jak nevidění rtové by hledali se! V srdce touha vchází. A nedá to, též musíš vyjít k lesu. Hle, s fijalkami jak po vlhkém vřesu dav dětí bosých běží! Pentlí vine Sese cesta, kterou přišly, v háj se točí... Rci, písni, krásnějším co modrem kyne, zda azur, fijalky, či dětské oči? 191

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický