Shelley.

Jaroslav Vrchlický

Shelley.
Maab v ořechovou sedla skořepinu, jak světloška se zajiskřila vzduchem, jenž zachvíval se muších křídel ruchem, a spící elf se vzbudil v lilje klínu. Měsíce slza sjela do leknínu, řeč přírody, v níž mluví duch jen s duchem: Ty všecky divy bdělým chyt’ jsi uchem, v své poesie stkav je pavučinu. Ve kalichu tvých písní, bledých květů, se míhá velkých perel záblesk rosný, a noci anděl schýlen k tvému retu; Pádpád lupene, třpyt hvězdy, nářek sosny, pel motýla, kvil vlny i rej světů, vše, duše světa, prosí tebe o sny. 217

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický