Baudelaire.

Jaroslav Vrchlický

Baudelaire.
Tys chytil Satana za černou kštici a masku hrůzy strhl jsi mu s tváře, až z důlků očních tryskla jemu záře a v srdci se mu soucit vzbudil spící. Tys chytil zlo, jak Samson chytil lvici, a vlek’ je prachem krásy na oltáře, a mezi blázny, pokrytce a lháře jak hrom jsi pustil smích svůj vítězící. A krásné ženy táhnou polonahé tvých písní zrcadlem, rty planou v palu, vlas padá, oči rozkoší jsou vlahé. A nevíš sám, když tvůj ret kletby zpívá, že tobě cestou spleenu k ideálu se anděl smíru přes rameno dívá. 220