Theophil Gautier.

Jaroslav Vrchlický

Theophil Gautier.
Juž neželím víc, že Heleny krásu jsem neviděl; tvou píseň výše kladu: v ní gracie i síla ve souladu, květ minulých i jitro příštích časů. Nad světa zmatkem sám ty trůníš v jasu, v tvé duši všecky zvuky vodopádu a barvy oceanu při západu, čím růže plá i zlato ananasů. Že umění jest samo sobě cílem a jedinou a pravou vlastí duchů, tys pochopil; v snu žil jsi krásou spilém. Hvězd hudba pouze hrála tvému uchu, v ní tkal jsi svoje hvězdné dumy všecky, tak čisté, jako ryzí mramor řecký. 221

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický