Słowacki.

Jaroslav Vrchlický

Słowacki.
Ta hudba škeble, již položíš k uchu, pel, jenž na vážky modrých křídlech hraje, vše Orientu pověsti a báje, v nichž zašlé ráje zjevují se duchu, Bouřbouř vulkánu, hvězd chvění v tvorčím ruchu, pláč anděla, jenž svému štěstí laje, sen radosti, jenž v slznou perlu taje, a píseň po letech, jež milá sluchu: Vším zní mi tvoje zádumčivá loutna, a skolebaný tvojí písní tklivou bych usnul rád a nezbudil se více. Však žár, jenž pod popelem v tobě doutná a k nebi náhle tryskne slokou divou, mne vzruší, by ozářil – popelnice. 225