Gogol.

Jaroslav Vrchlický

Gogol.
Vše objal duchem, byltě jak svět celý, vše lidi znal v jich ctnostech a jich hříchu, a nad vším rozpoutal bouř svého smíchu, jak bůh rozházel svého hněvu střely. On smál se dál – a lidé kol se chvěli, on klidně všecku velkost jich a pýchu v nic svážil – ale při tom trpěl v tichu, nes všecky jejich bludy, mdloby, žely. Jak titan chytal směle skály slov a stavěl v stálém smíchu kolos bájný, jak s bohem o závod kdo více stvoří. A lesů ruch a stepi smutek tajný, vše dýše z jeho básně rovné moři, z níž na vás „bratře“ volá Čičikov. 226

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický