Ideal.

Jaroslav Vrchlický

Ideal.
Kam hnu se, všude za mnou kráčíš děsný, a nevím sám, jsi anděl nebo žena? Vše padá v prach. Ty nevíš, co jest změna, svět zahrnuješ do úsměvu Vesny. Na prahu ráje andělů rej plesný, ve vousech satyrových vína pěna, čím jásá pták, řve skot, list suchý stená, čím budí život, čím báj láká ve sny: To vše v Tvé hrudi, to v Tvých očích svítí, bych bleskem za Tebou let’, v prachu líně se vleku jen. Tys vše, co nesmrtelné. A rád bych sny dal, naději a žití, jen chvilku moci ležet na Tvém klíně, a líbati Tvé prsy necitelné! 233

Kniha Dojmy a rozmary (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický