Dva poutníci z bran Florencie vyšli(J5f)
Tvář prvního vous rozervaný halil(J5f)
šat sedrán byl na čele rozjizveném(J5f)
jak bleskem zívaly dvě velké rýhy(J5f)
zrak nestálý se v hloubi důlků mihal(J5f)
jak ve tmě sluje šakalovo oko(J5f)
krok nejistý chtěl klesnout každou chvílí(J5f)
Ni na město jež v zlatou páru jitra(J5f)
svých dómů lesklé potopilo báně(J5f)
i paláců svých třpytící se štíty(J5f)
zrak neobrátil v dálku vytřeštěný(J5f)
I kraj jenž před ním v jara vděku smál se(J5f)
hor Apeninských strmou věnčen stěnou(J5f)
a protkán květy alejemi stromů(J5f)
s jichž vrcholů v zelených vodopádech(J5f)
od větve k větvi tančí bujná réva(J5f)
vše lhostejným vše chladným bylo jemu(J5f)
Dál kráčel kvapně oko stále plálo(J5f)
a sevřená pěsť tuhá ňadra tiskla(J5f)
Druh jeho jinak Zastavil se váhal(J5f)
zřel dlouho zpět na paláce a věže(J5f)
šel zase dál a ještě naposledy(J5f)
se obrátil pak sebrav sílu všecku(J5f)
jež v jemných rysech úst a tváře spala(J5f)
trh sebou prudce rychle setřel slzu(J5f)
jež proti vůli zkalila mu oko(J5f)
tak hluboké a žárem šlehající(J5f)
že jako dýka neúprosně ostře(J5f)
vždy vbodlo se za mocné vůle kynem(J5f)
Mohutné čelo na němž dcery nebes(J5f)
myšlenky v letu nechaly své stopy(J5f)
mu kryla dlouhá sametová kápě(J5f)
z níž bledé tváře orličí nos přísný(J5f)
a oči dvoje vyzíraly v dálku(J5f)
jak černí orli nad skalískem srázným(J5f)
šat řasný halil štíhlé jeho údy(J5f)
a dlouhý meč se po boku mu houpal(J5f)
Šli chvíli spolu oba nemluvíce(J5f)
šli jednou cestou oba zamyšleni(J5f)
až na pokraji lesa rozešli se(J5f)
a jeden zmizel druhému juž s očí(J5f)
Čím byli sobě Vlna potká vlnu(J5f)
list větrem hnaný tisíce má bratrů(J5f)
dál cestou svou jde každý Přišel večer(J5f)
Ten který nerad s domovem se loučil(J5f)
se zastavil teď ve hlubokém lese(J5f)
juž cítil mdlobu kterak z větví keřů(J5f)
naň číhá si jak za šat chytá jeho(J5f)
sen na víčka a tíhu sype v údy(J5f)
Sňal s beder plášť leh na úpatí skály(J5f)
a zadíval se v nebe jehož hvězdy(J5f)
se smály s hůry zdálo se že stromy(J5f)
ty staré stromy roztáhly své větve(J5f)
a na těchto že houpaly se hvězdy(J5f)
jak před usnutím děti v klínu matek(J5f)
Žluč hořkosti jež v duši vyhnancově(J5f)
dřív překypěla v slzu trpké kletby(J5f)
se zmírnila snil dlouho cítil vždycky(J5f)
byť opuštěn byl světem vlastí bratry(J5f)
po boku jemu že se bytost vznáší(J5f)
jíž poesie říká dav leč anděl(J5f)
kdo bez závoje viděl její tahy(J5f)
Snil těžký sen zem obloha a světy(J5f)
bouř chaosu vír potopy smích ďáblů(J5f)
zpěv andělů a hromy Hospodina(J5f)
vše v jedné směsi zmateno a v reji(J5f)
nad jeho mocnou uhánělo lebí(J5f)
jak listí vír jež sever žene mrazný(J5f)
Svět Virgila se světem Augustina(J5f)
vřel v těžkém boji Lidí přešlo kolem(J5f)
jichž tahy neznal posuňky a škleby(J5f)
jich obličejů rozmach údů jejich(J5f)
v to potvory jež zrodil dávný mythus(J5f)
vše vířilo a vřelo v jeho mozku(J5f)
hloub propastí i etheru výš srázná(J5f)
směs hvězdných světů luny pustá bradla(J5f)
mhy podsvětí i slunná záře nebes(J5f)
až pot se perlil přes obličej bledý(J5f)
a probudil jej kapkami své lávy(J5f)
Tu oči otevřel hle výše za ním(J5f)
se sklání s vrchu obrovský stín nad ním(J5f)
zří v svitu luny čelo rozjizvené(J5f)
vlas servaný i vousu divý prales(J5f)
i lišejníky a mech v obličeji(J5f)
a poznává že ten dnes ráno vyšel(J5f)
s ním v stejnou chvíli z otcovského města(J5f)
Chce povstati leč silnější jest mdloba(J5f)
Stín níž se kloní zdá se usmívati(J5f)
zář luny lehla v strhané mu tahy(J5f)
tak časem zdřímne mrtvém na bahništi(J5f)
a stříbrem protká šedou jeho plíseň(J5f)
a juž ho líbá na studené čelo(J5f)
a šeptá jak by vítr dýchal v rákos(J5f)
a znova dí Můj bratře líbá znovu(J5f)
a v dálce mizí jak sloup bílé páry(J5f)
U Spezie na pustém břehu moře(J5f)
po dlouhých letech zastavil se poutník(J5f)
dle šatu meče sametové kápě(J5f)
juž známý všem leč mnohem pověstnější(J5f)
tou bytostí která s ním byla vždycky(J5f)
jíž poesie říká dav leč anděl(J5f)
kdo bez závoje viděl její tahy(J5f)
Tvář byla bledší oko palčivější(J5f)
krok stále pevný ale volný tichý(J5f)
Jak šel tu matky braly děti v náruč(J5f)
a s hrůzou všickni dívali se za ním(J5f)
a šepot jich děl Muž ten viděl peklo(J5f)
On kráčel smuten na pobřeží moře(J5f)
zrak v jedno místo upřen bádající(J5f)
jak vidění by jakés otvíralo(J5f)
svou propasť před ním a jak nevěděl by(J5f)
zda na dno její smí svou vrhnout duši(J5f)
Na trosce skalné o niž mořská vlna(J5f)
se rozrážela démantovým prachem(J5f)
muž seděl starý s rozervaným vousem(J5f)
šat sedraný kryl gigantické údy(J5f)
a v tváři rost mu mech a lišejníky(J5f)
I zastavil se Dante blíže něho(J5f)
své oko stopil v chmurný pohled starce(J5f)
a dlouho dlouho hleděli si v duši(J5f)
Tu cizinec děl přitlumeným hlasem(J5f)
My setkali se ty jsi mír juž našel(J5f)
já posud ne dnes pólů sníh jsem viděl(J5f)
a nežli slunce hlavu složí v moře(J5f)
o závod budu letět s pštrosem pouště(J5f)
Kde ty jsi byl ta dlouhá dlouhá leta(J5f)
co z Florencie zdí jsme vyšli spolu(J5f)
Dál nežli ty já prošel hloubí pekla(J5f)
číst můžeš stopy snů těch v tváři mojí(J5f)
Kam nyní jdeš a kdo jsi divný druhu(J5f)
Jsem Ahasver a kráčím v moře věků(J5f)
víc neskříží se bludné dráhy naše(J5f)
Jsme oba vyhnanci teď pochopíš snad(J5f)
proč před lety jsem v lese zval tě bratrem(J5f)
A nežli moh mu Dante podat ruku(J5f)
juž mizel v dálku jako pára mihnul(J5f)
se ve skalách teď po vlnách juž kráčel(J5f)
jak bílý sloup A Dante sklopil hlavu(J5f)
a zabrav se zas v těžké svoje dumy(J5f)
zabloudil z žití v prales básně svojí(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
8 |
| Celkem veršů: |
140 |
| Jamb: |
140
(100 %)
|