Detail.

Jaroslav Vrchlický

Detail.
Na psacím stolku mezi bibeloty mám lebku malou, se cenící, dvě oči černé jako dvě noty jsou podtržené zubů sanicí; Dvadva ostré zuby ční a lebka sní a sní, zřím na ni v klidu večerní prázdně, zřím na ni v bouři, okna když srázně se zimní chvějí vichřicí. Vím, budu jednou takovou též lebkou, kams do prázdna, do tmy se cenící, mě láska nevezme víc v dlaň svou hebkou, kams hozen budu v kout a temnici. Co vášeň pak i cit? Má lebka bude snít, jak tato z bambusu zde vyřezaná, mé oči noty, každá podtrhaná, však rozdíl – moje láskou toužící. 26

Kniha Duše-mimóza (1903)
Autor Jaroslav Vrchlický