II. Jak bouř, kdy řádí na horách,

Jaroslav Vrchlický

Jak bouř, kdy řádí na horách, po první ráně sta jich hučí a každý hřbet a každý svah se novým echem rozezvučí, až ohlasy vše splynou pak jediném bouřném ve hlaholu, od země výš až do oblak zní v jedné symfonii spolu: Tak v srdce když bol zalehne, hned první rána jiné vzbudí, jak z řady sopek vyšlehne žár bolesti a pálí v hrudi; a jako ze slují a skal bouř slévá se a roste echem, též bytost zahrne tak žal a roste v moře sny a vzdechem. Těch zmijí kotouč neroztneš, tu pravdu těcha neoklamá: Jak na moři tak v srdci též bouř každá doznít musí sama.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby