XIII. Jsou krásné duše v tomto světě žalu,

Jaroslav Vrchlický

Jsou krásné duše v tomto světě žalu, jak bílé zářné květy jasmínové, vždy leskem šatí jeho tvrdou skálu a dýší vůní v síle vždycky nové. Jim z kalicha se sladká něha prýští, to mana soucitu a smilování, jim láska se jak těžká perla blýští na lupení, až květ se pod ní sklání. A žehnání jich vůně sije tichá a nevědomky s nich kol rosa padá a hudbou snivou do srdcí to dýchá a svitem hvězd se na trpící skládá. Jest v srdcích z památky jich tolik jasu, čím dále hrob jich zarůstá víc travou, že kdo v nich žije, chápe dobro, krásu i světa běh i Boha s myslí pravou.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

657. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  2. XIV. Ta všecka drahá místa, kde láska naše květla, (Jaroslav Vrchlický)
  3. V. Spějí luhem poutníci (Jaroslav Vrchlický)
  4. Květy v duši. (Julius Alois Koráb)
  5. STARÉ ZAHRADĚ V S., kterou vykáceli. (František Kvapil)
  6. POD KVĚTŮ OBLAKY... (Růžena Jesenská)
  7. XIV. Naše láska každým jarem (Jaroslav Vrchlický)
  8. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  9. POSLÁNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vřes. (Anna Simerská)