XIII. Jsou krásné duše v tomto světě žalu,

Jaroslav Vrchlický

XIII.
Jsou krásné duše v tomto světě žalu, Jsou krásné duše v tomto světě žalu,
 jak bílé zářné květy jasmínové, vždy leskem šatí jeho tvrdou skálu a dýší vůní v síle vždycky nové. Jim z kalicha se sladká něha prýští, to mana soucitu a smilování, jim láska se jak těžká perla blýští na lupení, až květ se pod ní sklání. A žehnání jich vůně sije tichá a nevědomky s nich kol rosa padá a hudbou snivou do srdcí to dýchá a svitem hvězd se na trpící skládá. Jest v srdcích z památky jich tolik jasu, čím dále hrob jich zarůstá víc travou, že kdo v nich žije, chápe dobro, krásu i světa běh i Boha s myslí pravou. 52

Kniha È morta (1894)
Autor Jaroslav Vrchlický