Zda byla tady juž?

Jaroslav Vrchlický

Zda byla tady juž?
„Zda byla tady juž?“ se tážu stromů, i laní jdoucích z noční toulky domů. Pod vrbou stojím, již kreslila včera, jsem u křoví, kde jistě za večera si sedla, azur v očích, květy v klínu. Na stezce, plné paprsků a stínů, zda vstříc mi přijde sama paprsk zlatý? Jak cítím hořce osten její ztráty! Keř zachvěl se, kol voní tráva suchá... Hle, krása přírody, sny mého ducha,ducha jak tíhnou k ní jen! První úsvit ranní mně na průsvitné kmitá její skráni, dech lesů jde z ní hluboký a svěží, klid poledne na čele jejím leží a noc, když staví nad lesem spěch kroků, jde na lov snů, jež bloudí v jejím oku. 42

Kniha Eklogy a písně (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický