Tak mám tebe plnou duši.

Jaroslav Vrchlický

Tak mám tebe plnou duši.
Tak mám tebe plnou duši, že víc nemá svlačec rosy, když jej ze sna slunce vzruší z rána padnouc do rákosí; a má duše stále prosí: Smiluj se! vždyť lásky v tobě vícevíce, nežli píseň tuší! ZvonZvon, když rozhoupá se v pleseplese, nemá v ňadrech tolik zvuků, a pták písní tolik v lese, srdce nemá tolik tluků, jak tyty, když svou bílou ruku na čelo dáš v požehnání, co se blaha na mne snese! 60 Jako ve snách stále žiji, kam jen hnu se, hudbu slyším, jednu sladkou melodii, od květin až k hvězdným výším zvukem prudším a zas tišším! Věř, dřív neztichne ta píseň, až svou skráň v tvém klínu skryji. 61

Kniha Eklogy a písně (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický