Jdou mračna přes hor vrcholy.

Jaroslav Vrchlický

Jdou mračna přes hor vrcholy.
Jdou mračna přes hor vrcholy, mé dítě! jdou mračna přes hor vrcholy, jest rychlý jejich shon a chvat. Já ptal se: „Smím tě míti rád, mé dítě?“ A ty jsi řekla: „Nikoli!“ Ty nevíš, jak to zabolí, mé dítě! Zář luny mrakem prokmitla, mé dítě! zář luny mrakem prokmitla. Týž pablesk též v tvém oku vzplál, když na tvou lásku jsem se ptal, mé dítě! V něm láska tvá ti ulítla a nadějí mi zasvitla, mé dítě! 78 Víš, co to šumí topoly, mé dítě? Víš, co to šumí topoly? Ó každý ten strom dávno ví, co srdce srdci odpoví, mé dítě! Než řeknou ústa „nikoli“, juž napřed srdce povolí, mé dítě! 79

Kniha Eklogy a písně (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický