Sloky.

Jaroslav Vrchlický

Tvůj pohled lunou padá v duše hloubí, tvůj úsměv štěstím celé žití vroubí – jak nebýt vděčným tobě? Mých snů, mé touhy tvoje duše mladá jest kolébkou. Ty všecko dáš a ráda, – jak nebýt dobrým k tobě? Čas netkne se tvých úbělových skrání; co dýcháš, mír jest, co díš, požehnání – jak nebýt věrným tobě? Bůh zapomněl, že světy láskou žijí, vdech všecku tobě řka: „Buď poesií!“ – jak nebýt šťastným v tobě?

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

442. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEDNO TICHÉ POLÍBENÍ. (Růžena Jesenská)
  2. Panna. (Alois Škampa)
  3. V TIŠI. (Josef Václav Sládek)
  4. ZDA VRÁTÍ SE... (František Hais)
  5. Anima pia. (Josef Václav Sládek)
  6. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  9. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  10. MÁM ŘÍCI VÁM... (František Hais)