Sloky.

Jaroslav Vrchlický

Sloky.
Tvůj pohled lunou padá v duše hloubí, tvůj úsměv štěstím celé žití vroubí – jak nebýt vděčným tobě? Mých snů, mé touhy tvoje duše mladá jest kolébkou. Ty všecko dáš a ráda, – jak nebýt dobrým k tobě? Čas netkne se tvých úbělových skrání; co dýcháš, mír jest, co díš, požehnání – jak nebýt věrným tobě? Bůh zapomněl, že světy láskou žijí, vdech všecku tobě řka: „Buď poesií!“ – jak nebýt šťastným v tobě? 99

Kniha Eklogy a písně (1880)
Autor Jaroslav Vrchlický