V zátiší.

Xaver Dvořák

Stín větví plných listů žlutých mi teskně zírá do oken, kus nebe, oblak nepohnutých, v nichž slunce kmitá jako sen; i vítr usnul kdesi v mechu a křídla složil znavená, pták umlknul, a v tichém vzdechu se dmou jen ňadra vzrušená... Těch jesení mnoho prožil, než nadějí květ mojich svad’; teď vzpomínkou v mém srdci ožil, a velký stín v mou duši pad’. Ty větry jak by venku lkaly a v okno bijí perutí; pruh zahrádky se v temno halí a duše v teskné pohnutí. Ó vzdej se! marná touha tvoje, ten kříž více nespasí; jsou marny mrtvení a boje a odříkání zápasy; jak výsměch světa sem proudí ten ulic šum a vír a ruch, oko v temnu venku bloudí a v temnu pochybností duch: jen jednou v žití jaro zkvétá, skráň ozdob jeho růžemi; pryč choré sny, než prchnou léta, vše usmíří se pod zemí. Co po dni jasném ku večeru můžpřijít, ne-li noc a tmy? A náhle v mlhavém tom šeru vzplál bílý měsíc s hvězdami! Hle, noc svoji záři milou, hrob naděje zas zlatý svit: víra roste novou silou a pučí v květ: to nebes klid!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

80. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Babánek)
  2. Při bouři noční. (Xaver Dvořák)
  3. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. SICILIANA. (Vladimír Frída)
  5. TULÁCI. (Karel Červinka)
  6. 36. Zvadnou jara, pomrou léta, (Jaromír Březanovský)
  7. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Léčivý spánek. (Adolf Heyduk)
  9. KRAJINKA. (Karel Vojtěch Prokop)
  10. PŮLNOČNÍ VĚTRY. (Adolf Červinka)