Je noc...

Xaver Dvořák

Je noc...
Je noc, ach, noc tak pochmurná a čirá; kam oko tesknou bázní jato zírá, stín roste hluboký, a temno vlaje a ztrnule se dívá v spící kraje. I klenbu nebes jak když suzavírá, je bez záře a svitu, pustá, sirá; jen bludiček roj vstal, kdes plápolaje; teď zhasnul náhle, kolem zas jen tma je. Je ticho mrtvé! Sotva větev chvílí se větrem pohne a se k zemi schýlí, pták ze sna zastená, a vlna vzdychne tak z hluboka, a zase všechno stichne: to lidstva velký bol teď kolem kráčí, a srdce mé jde za ním v hořkém pláči. 24

Kniha Stínem k úsvitu (1891)
Autor Xaver Dvořák