Jenom někdy.

Xaver Dvořák

Jenom někdy.
Zlaté hvězdy v dál se nebem rojí, stkvoucí nebes bílé kamelie; s nich se v kalich noci záře lije, ani jeden paprsk v duši moji. Vonné květy, co jich roste v lese a co v ňadrech stráním na úbočí! vůni cítíš, kam tvá noha vkročí, ale srdce tvého nedotkne se. Jenom někdy! v snění sladké chvíli neznámého cos se nitrem třese, jak když těžké křídlo pozvedne se k světlu, k vůni – ale nemá síly. Touha! jest to jako v smutné báji: kouzlem padá křídlo bez ozvěny; v mrtvé ticho ňader ozářeny, slze hvězdami jen zapadají. 35

Kniha Stínem k úsvitu (1891)
Autor Xaver Dvořák