Z kraje bídy. 2.

Xaver Dvořák

Z kraje bídy.
2.
Jak’s milovala je! vím, že bys chtěla za cenu života je vykoupiti; a roste bolesť, kterou srdce cítí, jak za noc jednu vrásky tvého čela. To byla slasť tvá, když jsi z práce spěla: je tisknout k srdci, v ústka políbiti; to byla zář, jež tkala se v tvé žití, kde pusto bylo jak v noc, když se stměla. Je mrtvo! výkřik zoufalý spí v hrudi, tvá ústa němá, oku slza schází – ne, neplač! cítíš, jak tě bída mrazí! hle, kalným okem lačná kolem zírá; ó potlač bolesť, která hruď tvou svírá, ať děcko tvé se k žití neprobudí! 44

Kniha Stínem k úsvitu (1891)
Autor Xaver Dvořák