Jen paprsk jediný!

Xaver Dvořák

Jen paprsk jediný!
Jen paprsk jediný, a země zkvete v ráz; co v ňadrech její panenských spí puků, ty zvonky svými propletou jí vlas; i kosa zavolá v stín starých buků, kde perlami mu zkrášlí měkké hnízdo zas; v hvizd jeho táhlý zazní tklivé: „kuku“, jež čítat bude v snění milujících hlas; nechť v srdci vzplane jdoucím v ruce ruku jen paprsk jediný. Proč náhle zachvěla se duše moje as a otevírá zvolna v srdce tluku svůj kalich, poslední kde sen juž dávno zhas? v tom chvějícím se zvuku to čísi ret jak v prosbě by se vroucně třás: jen paprsk jediný! 47

Kniha Stínem k úsvitu (1891)
Autor Xaver Dvořák