Resurgendis!
„Vstalť jest, není ho tuto!“
Mar. 16–6.
Den svatý vzplanul již hle, zora zlatá
kol paprsků zář smavou rozhazuje;
květ voní, zpívá pták, že země jatá
na vlnách písní těch se chvějíc, pluje.
Den svatý vzplanul již, den allelují,
na srdcí vašich hrob zář jeho padá,
kde ještě stín a temno chmurné bují,
kde hřích své pavučiny rozepřádá.
Ach, otevřete srdce svoje honem,
kdy na ně tluče jako posel Boží
anděl, milost svatá, v květu vonném,
ať v nitro vaše bohatství své složí;
ať těžký kámen s duše zvolna svalí
a mastí drahých vůni v hrob ten střese,
ať jako Kristus, vítěz z mrtvých vstalý
duch očistěn se do azuru vznese.
87