POD OBRAZ DOMKU MÉ MATKY.

Jaroslav Vrchlický

POD OBRAZ DOMKU MÉ MATKY.
Ten domek malý, nízký, všední, prost, půl oprýskaných zdí list kozí halí, kdys tajil srdce nejryzejší skvost ten domek malý. V něm láska bez sobectví byla host, jak v něm jsme těšili se a jak smáli! Co život byl, co všecka budoucnost? Stín v letu píše na zeď: Ideály! Vzpomínka klene teď jen křehký most pro duchů kroky... jakoby se bálybály, jdou myšlenky... dnes již je minulost ten domek malý. 66