IN MEMORIAM.

Jaroslav Vrchlický

IN MEMORIAM.
Až zaroste travou tam u zdi hrobek... víš? s tou břečťanovou kolem clonou tmavou, až zvětrá písmo desky, nízký spadlý kříž až zaroste travou... Ty, která světu cizí v této hlíně spíš snem roků, cestu žitím namáhavou v snech andělských až pro vždy zcela zapomníš: Má píseň, – v rhytmu majíc tvoji chůzi hravou – i mého života až schýlena v dno číš, se sny a vzpomínkami, jež mi létly hlavou, tu bude obléhati dále stinnou tiš, až zaroste travou... 69